.


Postřehy a zážitky z našich cest:

2024 - Podkrkonoší
2023 - NP Podyjí
2022 - Krušné hory
2021 - Třebíč
2020 - Orlické hory
2019 - Jizerské hory
2018 - Moravský kras
2017 - Nové Město nad Metují
2016 - Mariánské Lázně
2015 - Střela (Žlutice)

2014 - Chřiby
2013 - Česká Kanada
2012 - Králíky
2011 - okolí Ústí n.L.
2010 - Vimperk
2009 - Novohradské hory
2008 - Lužické hory
2007 - Žďárské vrchy
2006 - Hlinsko
2005 - Kokořínsko


září 2009 - Novohradské Hory

Tato malá rozlohou, ale jak jsme později poznali krásná oblast se nachází v jižních Čechách asi 35 km od lázeňského města Třeboně směrem na jih, na hranicích s Rakouskem. V pátek 25.9.2009 v časných ranních hodinách se sešlo na parkovišti v Sadě Míru 12 členů oddílu, dva psi Ťapinka a Alfík a třemi automobily jsme vyrazili přes Pelhřimov do Třeboně, kde jsme si udělali půldenní zastávku, kterou jsme využili k prohlídce tohoto pěkného města. Prošli jsme zámeckým parkem, obdivovali udržovanou historickou část a vystoupali na radniční věž, ze které jsme měli možnost poznat také okolí, které je převážně rovinaté. Po obědě jsme pokračovali ke Schwarzenberské hrobce a poté naučnou stezkou okolo rybníka Svět. Mapa trasy Po prohlídce Třeboně a okolí jsme se přesunuli do městečka Horní Stropnice, zde jsme měli, v ubytovně obecního úřadu, zajištěný nocleh. Pokoje byly pěkné, sociální zařízení na úrovni, vše bylo po nedávné rekonstrukci. V dobře vybavené kuchyni jsme si připravovali převážně jen snídaně, obědy jsme měli na trase pěších výšlapů a na večeře jsme chodili do místních restaurací.

Náš první výlet v Novohradských horách nás zavedl do obce Dobrá Voda, kde stojí velký kostel nanebevzetí Panny Marie, pod rozsáhlím schodištěm se nachází pramen s velmi dobrou vodou. Od kostela jsme vystoupali na Kraví horu, která je ve výšce 952 mn.m, na jejím vrcholu stojí železná rozhledna, která je volně přístupná. Z této rozhledny jsou za výjimečně pěkného počasí vidět Alpy a Šumava, my jsme přišli brzy po ránu, bylo slunečno, ale na obzoru byla ještě ranní mlha, přesto panoramatické výhledy do okolí stáli za to namáhavé stoupání. Po sestupu z Kraví hory jsme nacházeli spoustu hub, sbírali jsme jenom hřiby. Další naše cesta nás zavedla na Kuní horu, odtud se nám naskytl pěkný pohled na městečka Nové Hrady a Horní Stropnici. V rekreační obci Hojná Voda jsme se posilnili na další cestu, čekal nás výstup na nejvyšší kopec Novohradských hor, na vrch Vysoká, do výšky 1034 mn.m. Trasa nebyla nijak náročná, výhledy žádné, vrch je celý zalesněný se skalním masivem na vrcholu. Po obvyklém fotografování jsme se vrátili přes Hojnou Vodu zpět do Dobré Vody, kde jsme ráno začali celodenní výšlap. Počasí nám celou cestu přálo, bylo slunečno. Mapa trasy

Druhý den nás čekal pěší výlet z Horní Stropnice do Nových Hradů, zpočátku trasa vedla po silnici, ale tu jsme brzy opustili a polní cestou a alejí jsme došli k zachovalé tvrzi z 15.století Cuknštejn. Odtud jsme pokračovali naučnou stezkou Terčiným údolím do Nových Hradů, tímto údolím protéká říčka Stropnice, na které se nachází uměle vybudovaný vodopád vysoký 10 a půl metru. Je zde několik zachovalých objektů, jako například vstupní brána, mlýn a bývalé lázně zvané Lázničky, dále zchátralý objekt Modrého domu a památné stromy. Ve městě někteří členové navštívili Novohradský hrad a všichni jsme si prohlédli místní klášter s přilehlým kostelem, tento je velmi bohatě zdoben. Opustili jsme město a podél několika rybníků, mimo jiné Přesličkový a Veveří, jsme došli ke kapli na Mýtinách, odkud již zbývalo jen pár kilometrů do cíle v Horní Stropnici. Mapa trasy

Třetí, poslední den jsme si museli přivstat, posnídat, zabalit, uklidit pokoje, čekal nás totiž přejezd do nedalekých Slepičích hor. Museli jsme si, na doporučení našeho přítele Ládi Kohouta, protože ho máme všichni rádi, vyšlápnout na kopec, který nese jeho jméno. Ano je to Kohout a je ve výšce 870 mn.m., v dřívějších letech zde stávala rozhledna, v současnosti zde stojí telekomunikační věž, ta slouží pouze pro komerční účely a pro veřejnost je nepřístupná. Škoda, hora tvoří dominantu kraje, pro vzrostlé stromy odtud není nikam vidět. Na vrcholu náš předseda Vaněček zhodnotil celý pobyt v Novohradských horách jako úspěšný, počasí nám přálo a udrželi jsme kolektivního ducha. Tajemník pan Kohout si vzal na starost kvalitu restauračních zařízení, pivo a jídlo dobré, servírky vlídné. Všichni souhlasili, všem se nám v tomto kraji líbilo. Našlapali jsme každý, včetně pejsků, 68 km, Alfík svým neustálím pobíháním po lese o něco více, Ťapina nikoliv, popoběhla dopředu, lehla a poslušně počkala na svého páníčka. Po sestupu z Kohouta jsme nasedli do automobilů a plni dojmů jsme vyrazili k domovu do Zruče nad Sázavou. Mapa trasy

více fotek nahoru