.


Postřehy a zážitky z našich cest:

2020 - Orlické hory
2019 - Jizerské hory
2018 - Moravský kras
2017 - Nové Město nad Metují
2016 - Mariánské Lázně
2015 - Střela (Žlutice)
2014 - Chřiby
2013 - Česká Kanada

2012 - Králíky
2011 - okolí Ústí n.L.
2010 - Vimperk
2009 - Novohradské hory
2008 - Lužické hory
2007 - Žďárské vrchy
2006 - Hlinsko
2005 - Kokořínsko


červenec 2011 - okolí Ústí n.L.

Když se řekne Ústí nad Labem, každý si představí velké průmyslové město na okraji severočeské uhelné pánve plné smogu a hluku. Těžba v uhelných dolech se utlumila, tak smogová mračna zmizela, zůstalo jen trochu smradu z chemičky a Setuzy, ale v okolí města je nádherná čistá příroda. V sobotu 2.července ráno se nás ve Zruči sešlo 12 členů oddílu a dva psi, nastoupili jsme do tří aut a vyrazili směr Ústí nad Labem. Cestou jsme zaparkovali v obci Rovné a vystoupali na bájnou horu Říp, kde nás většina byla poprvé v životě, počasí bylo na červenec chladné a větrné, ale sluníčko svítilo a z vyhlídek na hoře Říp byly pěkné výhledy do Polabské nížiny a na České středohoří. Mapa trasy Po návratu k autům jsme pokračovali do Ústí, kde jsme měli zajištěné ubytování v ubytovně sportovní haly TJ Slavoj Severotuk na Střekově. Po dobrém obědě v restauraci "U lípy" jsme vyrazili na první výšlap, část turistů šla do centra města a na zámeček Větruše jeli novou lanovkou, zbytek přešel Labe po železničním mostě a na Větruši vystoupal pěšky, z vyhlídkové věže zámečku jsme si prohlédli město a krásné údolí řeky Labe. Pak jsme pokračovali po naučné stezce pod Vaňovský vodopád a dále dolů ke skále Vrkoč, přes Masarykova zdymadla jsme přešli na druhý břeh Labe pod hrad Střekov a po nové cyklostezce jsme se vrátili zpět do města. Mapa trasy

Po propršené noci, jsme se druhý den ráno probudili do zamračeného počasí, vybavili jsme se pláštěnkami a jeli vlakem do Malého Března. Po chvíli pochodu začalo vytrvale pršet, zabalili jsme se do pláštěnek a stoupali přes bývalou osadu Vitín na vrchol Bukové hory (683 mn.m.), kde je televizní vysílač a příjemná restaurace, ve které jsme se zahřáli a trochu usušili. Za vytrvalého deště jsme se vydali na cestu do Zubrnic, klesali jsme lesem a loukami po rozbahněné cestě, bylo to horší než jít do kopce, museli jsme jít opatrně a pomalu abychom neuklouzli, přesto kousek před Zubrnicemi Láďa Matějka uklouzl a ošklivě spadl na záda. Za pomoci kamarádů se dobelhal do Zubrnic a protože mu nebylo dobře raději mu paní Tomanová zavolala záchranku, v nemocnici zjistili, že je to naštěstí "pouze" naražená pánev. Zbytek cesty ze Zubrnic do Velkého Března jsme vzdali, kvůli nepříznivému počasí a vlastní promočenosti, zatímco Láďa se ze Zubrnic do Ústí vezl vleže sanitkou, my jeli autobusem, v ubytovně jsme rozvěsili šňůry a sušili své svršky. Mapa trasy

Další ráno, jsme se při pohledu na nebe opět raději vybavili pláštěnkami, měli jsme v plánu projít Tiské stěny a po červené značce přes Ostrov dojít na Děčínský Sněžník. Když jsme přijeli do obce Tisá a zaparkovali u Turistické chaty, byla tu mlha a drobně mrholilo, přesto jsme se vydali do skal. Procházka mezi skalami různých tvarů byla zajímavá, akorát jsme, díky mlze, byli ochuzeni o výhledy z vrcholků skal. Po návratu k autům opět hustě pršelo, proto jsme zbytek cesty vzdali a jeli do Ústí na oběd. V Ústí nepršelo, tak jsme posilněni vyrazili na hrad Střekov, bohužel bylo pondělí tudíž byl hrad i vyhlídková restaurace zavřena. Mapa trasy

Konečně třetí ráno se mraky rozestoupily a usmálo se na nás slunce, vydali jsme se opět na Větruši a dále po červené značce přes Soudný vrch, Milbohov, Stebno a Moravany do Dubic, kde jsme se v místní restauraci výborně naobědvali. Od Moravan se nám otevíraly výhledy do údolí Labe, na Milešovku a další kopce Českého Středohoří, krásný pohled na Portu Bohemicu, jak se této části Labského údolí říká, byl od kostela v Dubicích, kde se část oddílu usadila na odpolední kávu, zbytek turistů zašel na nedalekou Doerellovu vyhlídku, odkud byl výhled směrem na Litoměřice. Po návratu ke kostelu jsme společně pokračovali po zelené značce do Dolních Zálezel na vlak, cestou jsme ještě zašli na další kouzelnou vyhlídku "Mlynářúv kámen", v Zálezlech jsme poseděli u místního přístaviště a kochali se pohledem na řeku a poté pokračovali vlakem do Ústí. Mapa trasy

Poslední den našeho zájezdu jsme měli v plánu zdolat nejvyšší horu Českého Středohoří Milešovku, počasí nám opět přálo. Po sbalení a opuštění ubytovny jsme auty dojeli k hájovně Paškapole, kde jsme zaparkovali a pěšky vyrazili po zelené značce do obce Bílka, odtud jsme zahájili výstup na vrchol po červené značce. Po prudkém výstupu se nám z vrcholu Milešovky (837 mn.m.) otevřel krásný pohled do okolí, byla otevřena i meteorologická observatoř, tak jsme měli možnost vystoupat na vyhlídkovou plošinu, odkud byl dokonalý kruhový výhled do širokého okolí. Sestup z Milešovky jsme zahájili po modré turistické značce, řidiči došli k hájovně pro auta a ostatní účastníci zájezdu pokračovali pěšky do Velemína, kde jsme se v motorestu společně občestvili a vydali se na cestu k domovu. Mapa trasy

více fotek nahoru