.


Postřehy a zážitky z našich cest:

2020-Orlické hory 2019-Jizerské hory 2018-Moravský kras 2017-Nové Město nad Metují 2016-Mariánské Lázně 2015-Střela (Žlutice)
2014-Chřiby 2013-Česká Kanada 2012-Králíky 2011-okolí Ústí n.L.2010-Vimperk 2009-Novohradské Hory
2008-Lužické hory, 2007-Žďárské vrchy, 2006-Hlinsko


září 2020 - Orlické hory

Začátek psaní o našem tradičním turistickém zájezdu začnu trochu netradičně citátem, který zazněl z úst dědy Komárka v jedné oblíbené komedii, kterou jistě všichni dobře znáte: "Chčije a chčije". V prvním vydání Popelky zaznělo: "Mlha přede mnou, mlha za mnou" a Popelka se vytratila princovi jako pára nad hrncem. Stejně tak se nám v mlze vytratily výhledy do kraje, takže o nějakých panoramatech v podání babi Homolkové nebo kocháním se do kraje kolem vesničky střediskové v podání pana Hrušínskéno st. v roli doktora Skužného, nemohlo být ani řeči. Asi tímto způsobem bych charakterizoval náš letošní zájezd s ubytováním v městečku s názvem, které jako by naschvál avizovalo, co nás následující čtyři dny čeká: Deštné v Orlických horách. A protože deštivé, mlhavé a chladné počasí naši meteorologové předpovídali dlouho dopředu, stačili jsme se včas vybavit potřebnými doplňky oblečení do deště a chladu. Sníh, který padal v tomto čase naštěstí zůstal na opačném konci republiky, na Šumavě. Ale nás nic nepřekvapí. Jak by pravil náš bývalý předseda, pan Vaněček: " Není špatného počasí, je jen špatně oblečený turista".
První den, v sobotu 26.9., jsme si ještě před příjezdem na ubytování do penzionu Chalupa Terasa udělali zastávku v Olešnici v Orlických horách, abychom se vydali po naučné stezce v okolí tohoto městečka na pomezí Česka a Polska a prohlédli si v okolí několik vojenských objektů-bunkrů, které se začaly budovat v letech 1935 až 1938 za účelem ochránit naši hranici a vlast proti německým okupantům. Stezka byla dlouhá asi 10 km a protože jsme měli dost času, navštívili jsme i místní muzeum s expozicí unikátního Utzova mechanického betlému. Mapa trasy
V Deštném některé členky oddílu navštívily vyhlášený restaurační a ubytovací podnik s podivným názvem Kozí chlívek. Nabízí místní speciality i krásný interiér, kde má každý pokoj jinou vůni. Prostředí, dobroty a obsluhu si nemohly vynachválit.

Druhý den nás čekal delší výšlap a to na nejvyšší horu tohoto pohoří, na Velkou Deštnou s nadmořskou výškou 1115 m n.m. Cesta začala výstupem ke kostelu svatého Matouše nad městečkem, na jehož místě už v roce 1636 stávala dřevěná kaplička. V současné době v kostele probíhají rozsáhlé opravy. Po sestupu jsme prošli Luisino údolí a krátce po té zahájili výstup na vrchol celého dne na Velkou Deštnou, kde byla v roce 2019 postavena nová rozhledna, vysoká 22 metrů. Jelikož byla mlha, nebylo nikam vidět, tak jsme pokračovali na Masarykovu chatu na Šerlichu. I přes nepřízeň počasí zde bylo hodně lidí, proto jsme se vydali dále k Šerlišskému mlýnu s pravým vodním, točícím se kolem, vodníkem i čertem. Našlapali jsme 21km. Mapa trasy

Třetí den jsme navštívili Anenský vrch s výškou 991 m n.m. a rozhlednou. K výhledům bych napsal asi toto: Informační tabulky sice ukazovaly, kterým směrem je Sněžka, Praha, Melechov a jiné, ale ve skutečnosti, kde nic, tu nic. Jen mlha. Další část cesty nás zavedla k nejznámější vojenské pevnosti Orlických hor z doby druhé světové války, s názvem Hanička. Exkurze z časových důvodů nebyla možná, ale v okolí jsme si prohlédli, alespoň zvenku, několik zrekonstruovaných pěchotních srubů a bunkrů. Bývalý tankista Láďa Kohout nám názorně předvedl, jak velitel leze do tanku a vylézá z tanku. Po 40-ti letech to nezapomněl. Další naše návštěva byla vesnička Neratov. Ta se vyznačuje tím, že ač je malá, nachází se v ní pivovar a hospůdka. Ale jen kvůli ní jsme tam nezavítali. Hlavní zajímavostí obce je, že zde na vršku stojí od roku 1723 kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je nově zrekonstruován a má z části netradiční skleněnou střechu. V obci si můžete koupit malované hliněné hrníčky, polštářky, textilní hračky, pletené košíky. Vše místní a ruční výroba zdravotně postižených lidí. Cestou zpět jsme měli možnost obdivovat krásně malované a upravené roubené chaloupky rozeseté po stráních. Ten den jsme našlapali 18km. Mapa trasy

Poslední den našeho pobytu jsme našlapali 15 km. Vyjeli jsme vláčkem z Doudleb do obce Litice, abychom si prošli stezku podél Divoké Orlice. V Potštejně někteří z nás navštívili místní hrad a pak jsme společně pokračovali k soutoku řeky Zdobnice s Orlicí, který se nachází kousek před městečkem Doudleby. Zde stojí lovecký renesanční zámek postavený v roce 1590 pro českou vladyckou rodinu Pánů z Bubna, kteří ho vlastní dodnes. V zámecké kavárně jsme slavnostně zakončili náš čtyřdenní turistický zájezd, který sice počasím moc nevyšel, ale na to jsme my turisté vždy připraveni. Krásy hor a přírody kolem nás zaženou chmury z naší mysli. Jen je škoda, že deštníky a pláštěnky byly naší celodenní nutnou potřebou. Zájezdu se zúčastnilo 16 členů turistického oddílu TJ Jiskra. Mapa trasy
Všichni si přejeme, aby v příštím roce na dalším podzimním zájezdu bylo lépe. Nejde jen o tu vodu, ale mraky a mlha nám zakrývaly výhledy do krajů dosud nepoznaných.

více fotek nahoru