Ve čtvrtek 28. 9. za slunečného počasí se všichni účastníci zájezdu sešli brzy ráno na křižovatce u kotelny a vyrazili auty po dálnici přes Jihlavu směr Čížov, kde začínala první etapa našeho putování Národním parkem Podyjí. Cesta i s krátkou zastávkou u Markvartického kruháku na výtečných vyuzených zvěřinových klobásách uběhla bezpečnou jízdou v pohodě. V Čížově jsme navštívili místní malé muzeum, strážní věž s pozůstatky takzvané železné opony, která bránila útěkům občanů, v tomto případě do Rakouska, ale jinde i do Německa. Teď už volně, bez zásahu pohraniční stráže jsme pokračovali do 6 kilometrů vzdáleného rakouského městečka Hardegg. Zde na kopci nad řekou Dyjí, která tvoří státní hranici, stojí dominanta celého kraje, středověký hrad z 12. století. Hraniční přechod pro pěší a cyklisty byl slavnostně, za obrovského zájmu občanů obou stran, otevřen v roce 1991. Tuto událost připomíná výstava fotografií v pohraničním domečku. V městě samotném jsme si po dobrém obědě (i za koruny) prošli dva vyhlídkové okruhy, které vedly částečně kolem hraniční řeky Dyje a částečně po vyhlídkách, odkud byly nádherné výhledy na řeku i hrad, který nebyl v době naší návštěvy otevřen. Pohledy na něj i na řeku v údolí byly impozantní. Po 16-ti našlapaných kilometrech jsme přišli zpět do Čížova, odkud jsme se jeli ubytovat do nedaleké obce Lukov do Penzionu U Čabalů, který jsme měli dlouho předem zamluven. Zde jsme měli kvalitní zázemí pro naše další výlety. Mapa trasy
Druhý den nás trasa z Lukova zavedla přes vyhlídku Železné schody, které v minulosti sloužily pro snadnější pohyb vojáků pohraniční stráže v náročném terénu, na známou historickou vinici Šobes. Cestou byly opět nádherné výhledy do zalesněného okolí a hlavně do klikatícího se údolí řeky Dyje. Po malé ochutnávce několika druhů vín jsme pokračovali za krásného a slunečného počasí přes obce Havraníky a Popice na Sealsfieldův kámen s jedinečnými výhledy na řeku. Po místy hodně náročné cestě jsme sešli ke Znojemské přehradě, která leží na řece Dyji. Podle ní jsme došli do Znojma. Zde jsme prošli historické centrum, okolí hradu i rotundy. Někteří turisté doplnili energii v cukrárně, jiní v místním pivovaru. Autobusem jsme se vrátili zpět do Lukova. Nachodili jsme 23 kilometrů. Mapa trasy
Třetí den jsme auty dojeli do Čížova, odkud jsme opět za krásného počasí šlapali přes několik vyhlídek. Nejznámější jsou Ledové Sluje. Údolím tiše plynoucí řeky jsme došli do městečka Vranov nad Dyjí se známým zámkem, který vznikl v 11. století a stojí na vysokém skalním ostrohu nad řekou. Dále jsme pokračovali na hráz Vranovské přehrady. Sice bylo slunečné počasí, ale teplota vody byla vhodná jen pro otužilce. Velká vodní plocha ke koupání nikoho nezlákala, ale spíš nás zlákala malá místní hospůdka s dobrým obědem, abychom nabrali sílu k náročnému výstupu ke Claryho kříži. Zde jsme ze skalní vyhlídky viděli větší část přehrady, betonovou hráz, pod ní elektrárnu a přes řeku i zámek. Na zpáteční cestě jsme objevili v obci Lesná zachovalý větrný mlýn Holandského typu a nedaleko Lovecký letohrádek. Po nachozených 20-ti kilometrech jsme došli k autům, vrátili se zpět do penzionu a večer si na zahradě opékali buřty a klobásy. Mapa trasy
Poslední den pobytu jsme se z Lukova vydali na nedalekou a rozlehlou zříceninu hradu Nový Hrádek, který byl založený po roce 1358. Skládá se ze dvou částí, starý a nový hrad. V areálu je upraveno několik bezpečných, dřevěných vyhlídek na řeku Dyji, do údolí i do kraje. Žádné přerostlé stromy nebránily výhledu a opravdu, jak se říká, to nejlepší na konec. Mapa trasy Nový hrádek Ale den nám ještě zdaleka nekončil. Z Lukova jsme dojeli trochu blíž k domovu, abychom se ještě rozhlédli po kraji. Naším cílem byla rozhledna Mařenka u obce Lesná poblíž Želetavy. Po tříkilometrovém pěším výšlapu a po 157 schodech na rozhlednu jsme se naposledy rozhlédli do kraje v rámci letošního turistického výletu do Národního parku Podyjí. Krátce jsme zhodnotili celou, po všech stránkách úspěšnou akci. Skvělý kolektiv, krásné počasí, kvalitní ubytování, moc pěkné trasy a všichni, včetně nejmladšího člena oddílu Toníka Tomana je ušlapali, i když převýšení i nám dospělým dalo někdy pořádně zabrat. Mapa trasy rozhledna Mařenka