Postřehy a zážitky z našich cest:
říjen 2008 - Lužické hory
Cestou do Lužických hor jsme navštívili hrad Bezděz, po prudkém výstupu k hradu jsme byli odměněni slunečními paprsky. Prohlídka hradu byla zajímavá, z věže jsme měli výhled na mraky zakrývající okolní krajinu. Po návratu do údolní mlhy jsme pokračovali auty ke Kamenickému Šenovu obdivovat čedičové varhany nazývané Panská skála, které proslavila klasická česká pohádka Pyšná princezna. Další zastávka byla v obci Svor, ze které jsme vystoupali na majestátní horu Klíč (759 mnm). Výhledy z vrcholu byly opět úžasné, připadali jsme si jak nad bílou peřinou... jen do ní skočit. Mapa trasy Ze Svoru už nebylo daleko do Jiřetína pod Jedlovou, kde jsme měli zajištěné ubytování na chalupě našeho známého. Večer jsme ještě stihli prozkoumat obec Jiřetín a poznat místní restauraci Bombaj.
Na první celodenní výlet jsme jeli auty do Dolní Světlé, auta jsme nechali na parkovišti a pokračovali pěšky směr německá hrance. Po překročení státní hranice jsme se vydali na okruh skalním městem Jonsdorf. Na trase bylo spousta skalních vyhlídek, ale déšť a mlha nám nedovolili kochat se okolní krajinou. Prošli jsme okrajem lázeňského městečka Jonsdorf a pokračovali lesem po německé straně hranice na nejvyšší horu Lužických hor Luž (793 mnm). Z vrcholu jsme klesali serpentinami k chatě Luž, po lehkém občerstvení jsme se vrátili k autům do Dolní Světlé. Mapa trasy
Druhý celodenní výlet jsme strávili v nedalekém Národním parku Českosaské Švýcarsko. Auta jsme zaparkovali v Jetřichovicích a vystoupali na impozantní Mariinu skálu. Ppočasí nám opět nepřálo, ale dnes byly vidět aspoň nejbližší kopce. Cesta náročným terénem nás zaveda na další vyhlídky: Vilemíninu stěnu a Rudolfův kámen. Po Purkartické silnici jsme pokračovali k chatám Na Tokáni, odtud jsme šli kolem Suchého vrchu do Rynartic. Dále klesli k říčce Chřibská Kamenice a podél ní Pavlíniným údolím se vrátili do Jetřichovic. Mapa trasy
Poslední den zájezdu jsme vystoupali z Jiřetína křížovou cestou na Křížovou horu, ale to nám nestačilo, pokračovali jsme ve stoupání až na vrchol Jedlové (774 mnm). Na kamennou rozhlednu na vrcholu jsme nestoupali, protože ani poslední den nám počasí nepřálo a celou cestu vytrvale pršelo. Dál jsme šli na zříceninu hradu Tolštejn, kde je příjemná restaurace. Po nezbytném zahřátí a po obědě jsme se vrátili do Jiřetína. Do aut jsme naložili sebe i bagáž a jeli k domovu.Mapa trasy
