Postřehy a zážitky z našich cest:
září 2010 - Vimperk
Městem Vimperk projíždí snad každý kdo jede na Šumavu, ale málokdo se tu zastaví, my jsme se letos rozhodli poznat okolí tohoto města. Předpověď počasí hrozila zataženou oblohou a deštěm na celý prodloužený víkend, ale nás od plánovaného zájezdu neodradila,vybavili jsme se pláštěnkami, deštníky a v sobotu 25.9. ráno jsme vyrazili ze Zruče. První den zájezdu jsme strávili ve Strakonicích, kde se nás ujali známí paní Šteffkové a ukázali nám „svoje“ město i okolí. Prošli jsme rozlehlý hrad, kde byla výstava fotografií Strakonice dříve a dnes, výstava historických kočárků a místní muzeum kde, kromě spousty zajímavých věcí, nemohou chybět tradiční dudy a motocykly ČZ. Většina členů oddílu vystoupala po velmi úzkém schodišti na hradní věž Rumpál, odkud byl pěkný výhled na řeku Otavu a celé město. Z hradu jsme se vydali po nové lávce přes řeku Otavu do historického centra, prošli jsme si náměstí. Po vydatném obědě v restauraci jsme vyrazili na 15km dlouhou naučnou stezku Švandy dudáka. Cesta vedla pohodlně proti proudu Otavy až do Nového Dražejova, bohužel přišel slibovaný déšť a pršelo celý zbytek cesty přes vrch Kuřidla, Habeš a Šibeniční vrch, déšť se zmírnil až když jsme se vrátili zpět do Strakonic. Složili jsme deštníky, sundali pláštěnky, nastoupili do aut a dojeli jsme k dnešnímu cíli - hotelu Boubín ve Vimperku, kde jsme měli zajštěné ubytování tentokrát včetně polopenze. Mapa trasy
Druhý den ráno jsme se probudili do zataženého deštivého počasí, během snídaně jsme řešili jaký program pro dnešek zvolíme, nakonec nad autoturistikou vyhrála klasika - pěší výlet. Opět jsme se navlékli do pláštěnek (některé členky měly obzvláště slušivé modely) a vyrazili po červené turistické značce přes Trhonín (na návsi jsou krásné roubené chaloupky) a obec Svatá Máří na Mářský vrch (907 mn.m.), kde konečně přestalo pršet. Na vrcholu je kromě nevzhledného televizního vysílače i pěkná malá kaple s rozhlednou a křížová cesta. Pod přístřeškem jsme se posilnili svačinou z vlastních zásob, sbalili pláštěnky a pokračovali dále po červené, tentokrát s kopce, přes Budilov na vrch Věnec (765 mn.m.), na vrcholu, kde jsou zbytky keltského hradiště, jsme opět posvačili. Při cestě z Věnce, po modré značce, jsme našli plnou tašku hub (hřiby, bedly, atd...), po večeři jsme měli výborný zákusek - smažené houbové řízky. Po modré značce jsme přišli do obce Hradčany, tam jsme se napojili na zelenou značku a došli do Čkyně, kde jsme si dali kafe nebo pivo, každý dle chuti a zbytek cesty do Vimperka jsme jeli vlakem. Protože jsme se vrátili brzy a do večeře bylo dost času, vydali jsme se na procházku Vimperkem, došli jsme až do cukrárny pod hradem, nikdo neodolal ochutnat výborné zákusky (po dnešní túře se dvěma kopci jsme si to mohli dovolit). Po cukrárně jsme si prohlédli náměstí a historickou část města. Mapa trasy
Příští ráno už byla optimistická nálada, protože mraky na nebi byly roztrhané, po snídani jsme jeli vlakem, přes nejvýše položenou železniční stanici Kubovu Huť do Zátoně. Po vystoupení z vlaku jsme se vydali po zelené značce směr vrchol Boubína, cestou jsme navštívili informační středisko Idina pila, které se nám moc líbilo a rozhodně doporučujeme se zde zastavit. Dále jsme pokračovali k Boubínskému jezírku, kde cesta začala stoupat podél plotu Boubínského pralesa, po vyčerpávajícím stoupání jsme dorazili na rozcestí k loveckému zámečku, což byla krásná roubená chalupa a kaple. Po krátkém odpočinku na příjemně hřejícím podzimním slunci jsme se vydali na poslední část cesty k vrcholu. Na vrcholu Boubína (1362 mn.m.) stojí nová 21m vysoká dřevěná rozhledna, z jejího vrcholu byl krásný daleký výhled na všechny strany, slibované vrcholky Alp jsme neviděli, přesto namáhavá cesta na vrchol stála za to. Po vrcholové fotografii jsme se vydali po dřevěném chodníku a schodech dolů směr Vimperk, cestou jsme prošli alej Smíření vysázené na místě bývalé obce Táflova huť a přes Pravětín jsme dorazili do Vimperka. Mapa trasy
Poslední den jsme odjížděli z Vimperka opět za deště, ale nejeli jsme nejkratší cestou domů, na doporučení majitele hotelu jsme zajeli do Hoslovic prohlédnout si středověký vodní mlýn, pan průvodce nám, v příjemně vytopené světnici, dal výklad o historii mlýna, v mlýnici nám vysvětlil funkci původního a dosud funkčního zařízení mlýna, prohlédli jsme si i přilehlé stodoly s původním zemědělským náčiním, i přes špatné deštivé počasí to bylo příjemně strávené dopoledne. Mapa trasy Po obědě jsme ještě navštívili hrad nad soutokem řek Vltavy a Otavy – Zvíkov, po prohlédnutí prostor se zajímavou historií, předseda oddílu zhodnotil průběh zájezdu, i přes nepříznivé počasí se všem líbil. Těšíme se na příští zájezd do jiné části České republiky, snad v lepším počasí!
